V pátek jsem z Náchoda neodjížděl vlakem jak bývá zvykem,ale
autem asi v 15 hodin.Vlakem jsem nejel protože Míra do Police jel taky
autem,ale z druhé strany(tedy z Teplic).S Mírou jsem se sešel až na
Doupatech,kde jsem se dozvěděl,že v Polici jsme se minuli asi o 5 minut.S
počasím to nevypadalo moc dobře,protože chvílemi pršelo a tak jsme měli problém
sehnat suchý dřevo na topení.Ale když jsme obešli všechny převisy,tak jsme měli
suchýho dřeva celkem dost.Po nanošení dřeva už se čas posunul  k 17:30,tak jsme si opekli párky a
přemýšleli co budeme dělat dál.Nakonec jsme se rozhodli,že půjdeme na Hráz.Tam
jsme dorazili asi v 19 hodin.Obědnali jsme si pivko a začali přemýšlet kde
že je ten byšištajn.Nakonec jsme si vypůjili telefonní seznam,ve kterým jsme
našli číslo na Albertovi rodiče,abychom se jich mohli zeptat na jeho mobil.Mezi
tím jsme si obědvali každém ještě jedno a přemýšleli jsme,kam půjdeme volat.Nakonec
jsme šli do Hlavňova do budky.Když jsme všechno obtelefonovali,tak jsme šli
zpátky na Hráz,ale tam jsme nedošli,protože jsme zůstali v Hlavňově u
Dostálů.Tam byla nějaká sešlost a pozvali nás abychom si přisedli.Nic jsme
proti tomu neměli atek jsme vzali místa.Sice dodnes nevíme proč,ale všichni si
mysleli,že jsme vojáciJ!Trochu jsme si to pozměnili a nechali je při tom.Od Dostálů jsme
odcházeli asi v půl jedný.Když jsme dorazili vod převis,tak jsme jen
vytáhli spacáky a okamžitě zalezli.

Když jsme se ráno vzbudili,tak jsme okoukli okolí,jestli nás nikdo
nesleduje.Všechno bylo v pohodě a tak jsme se v klidu nasnídali.Po
snídani jsme se zašli umýt a pro vodu.Po návratu do výchozího bodu jsme si
udělali čaj a Mírovi nastali krušný časy(začal balit spacák).Po velkém a
vyčerpávajícím souboji,který nakonec Míra vyhrál,jsme měli zase hlad a tak jsme
začali znova jíst(housky a paštiku).Asi po půl hodině jídla jsme si dali oba
havai.V klídku jsme se natáhli a dali jsme si tradici(broskvovou).Tu jsem měl
jenom já,protože Míra nekoupil.Nakonec přišel zlatý hřeb dopoledne.Byla
pohoda,měli jsme havai a tak jsme si dali doutníčky od Fidela Castra.Při
dopoledním odpočinku jsme přemýšleli v kolik hodin vyrazíme na byšík.Nakonec
jsme se dohodli,že vyrazíme asi v 16:30hod.Sice to bylo asi jen 10 km,ale ani já ani Míra sme
nevěděli kde to tam je,tak sme si dali rezervu.Mezi tím se čas přesunul
k 13hodině a tak jsme začali vařit.V plánu byli špagety s kečupem,ale
nakonec jsme do toho přidali i chalupářský guláš.Uvařit se nám to povedlo velmi
dobře(jak by ne,hoši od SEALS uměj všechno) a k jídlu to bylo
vynikající.lPo obědě jsme se šli podívat k rybníku na rybářské závody.Asi
po 40 minutách jsme se vrátili a zabalili jsme si všechno kromě karimatek a
udělali jsme si VEGÁČ!

Když se pak čas přesunul k 16:15hodině,tak jsme se začal pomalu zvedat.a balit si karimatky.Batohy
jsme měli zbalené,tak jsme si před pochodem ještě odskočili a pak vyrazili.V Hlavňově na návsi jsme
chytli stopa(spíš stop chytil nás),tak jsme tomu pánovi co nám nabídl
svezení,poradili s barvami na jednu omítku.Po tom co jsme vlezli vdo
auta,tak začalo pršet,ale než jsme dojeli do Bukovice k Berkům,tak
naštěstí přestalo.V Bukovici nás pán vyložil,my sme mu poděkovali a vydali se
na cestu k Ostali.Cesta na Ostaš bylo celkem v pohodě až na ten
mírnej kopeček ve kterém sme se vůbec nezapotili.Z Ostane jsme pokračovali
směrem na Teplice.V tom již zmiňovaném kopečku nám ubyli síly,které jsme
potřebovali načerpat,protože před námi byla ještě dlouhá cesta.Než jsme došli
do Teplic,tak jsme probírali všechna možná témata,která se dají jen tak
probírat(jen tak=bez hádky.Nejvíce jsme ale debatovali na téma guláš a pivo,na
který jsme byli pozváni od Jirky Linharta(ALBERTKA).V Teplicích u Rybárny jsme
se dozvěděli,že to je už jen 4km.To jsme ale ještě nevěděli co nás
teprve čeká.To že to bude do kopce,s tím sme počítali,ale co je moc to je moc!

Už za druhou zatáčkou sme si s Mírou oba začali nadávat a klet jak pohani.Ve chvilce uklidnění sme
s Mírou založili novou skupinu NO END(v překladu žádní konec),to proto že sme žádnou písníčku nedozpívali do
konce a to ze dvou důvodů.Za prvé-žádné jsme neznali konec; za druhé-když jsme
náhodou znali konec,tak jsme prostě nestačili s dechem.Když jsme konečně
vystoupali na vrchol,tak jsme si říkali,že už to tam někde musí být!To jsme se
pletli.Když jsme konečně dorazili na místo určení,tak jsme viděli ALBERTA,který
již byl mírně pod parou,ale okamžitě se nás ujal.Já i Míra jsme vyfasovali
půllitry a okamžitě sme si šli natočit pivko z Plzně.Asi ve 20 hodin jsme
dostali porci guláše(s 10 knedlíky) a k tomu pivko.Po gulášku jsme pily a
čas se sunul pomalu k půlnoci.Asi o půl jedenáctý jsme si dali druhou
večeři(guláš a půl šišky knedlíku).Opět se opakovali otázky jestli sme vojáci a
nebo bodyguardi oslavence.Asi ve 3:30 ráno jsme šli spát.

Ráno sme si zrovna natočili
pivko a dali si snídani(guláš a šišku knedlíku).Pak jsme Jirkoj pomohli naložit
věci a jeli sme.Míra měl na klíně suda a já lornu.VPoříčí sem se s Mírou
rozloučil a jel sem autobusem domů.

                   Kolik toho vydržíme?

ÚPLNĚ
VŠECHNO!!!